Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie sboru

         V roce 1892 se tehdejší občané i obecní zastupitelstvo obce Kvaně zabývali myšlenkou, založit hasičský sbor. Nutnost Sboru dobrovolných hasičů viděli všichni občané, neboť v širokém okolí docházelo k častým požárům, ať chalup nebo i selských usedlostí.  Lidé přicházeli i o to málo co vlastnili.  V obcích převládaly tehdy dřevěné domy, kryté doškami a šindelem a proto nebezpečí požáru bylo veliké.

         29. května 1892 bylo obecním zastupitelstvem rozhodnuto, aby byla z obecního rozpočtu zakoupena ruční hasicí stříkačka v ceně 680 zlatých a k tomu 20 metrů hadic od firmy „ Smékal “ na Smíchově.  Stříkačka byla ihned objednána a dne 5. listopadu 1892 přivezena do obce a uskladněna ve stodole rolníka Jana Kebrdleho. Již den na to byla slavnostně vyzkoušena a předána do užívání a to za hojné účasti občanů obce Kvaně.

         Mezi tím se sešlo 23. října 1892, na vyzvání tehdejšího starosty pana Antonína Branda, 17 vážených občanů obce a usnesli se spolek hasičský založit. Na této ustavující schůzi byli přítomni: Antonín Brand – starosta obce a krejčí, Bernard Brand – převor a farář ve Svaté Dobrotivé, Josef Veit – řeholník a kaplan ve Svaté Dobrotivé, Karel Krumhanzl – řídící učitel a Jan Šimonovský – učitel ve Svaté Dobrotivé, dále pánové Stanislav Hrabák, Jan Kebrdle, Václav Jícha, Vincent Šoltys, Josef Pelikán, Václav Balej, Josef Šnajdr a Antonín Anýž – rolníci z Kvaně, dále Josef Kotva – zámečník, Josef Barnard – havíř, Antonín Charvát – domkář, všichni z Kvaně  a pan Alois Pelikán – obchodník ze Svaté Dobrotivé.

         Z přítomných byl zvolen užší výbor pod vedením převora a faráře Bernarda Branda, který měl učinit počáteční kroky. Na této schůzi bylo též usneseno, aby nájem za pětileté honební právo ve výši 200 zlatých, byl určen jako počáteční hotovost hasičského sboru. Dále byla vytvořena čtyřčlenná skupina, která obejde obec s provoláním k občanům, o založení spolku hasičského a zároveň vybere příspěvek dle možnosti každého občana. Dovolte mi nyní citovat z tehdejšího Provolání, které znělo:                                

 

 

 

 

 

 

Velectěné obecenstvo!


 

 

 

 

Po příkladě pokročilých obcí, sešli se podepsaní 23. 10. měsíce na podnět váženého pana starosty k úradě, aby v naší obci, pro niž zakoupila se stříkačka, zřídil se sbor hasičský, jehož důležitost každý uvědomělý občan uznává. Obec Kvaň nemajíc prostředků, ač článkem číslo 40. požárního řádu jest nucena zaříditi hasičský sbor, obrací se k Vám ctění občané. Žádá Vás opět jen ve prospěch Váš, abyste spolek ten podporovali.  Nechceme velkých obětí , každý přispěj jak můžeš, z malých potůčků živí se velké řeky. Nebylo by důstojno, abyste proti šlechetnému účelu oči a srdce svá zavřeli. Chceme Váš souhlas, chceme Vaše účastenství, jež z občanské povinnosti linouti má. Nechceme užíti zákona donucovacího, kde dobrou vůlí dílo dokonalé provésti se dá. Rozvrhli jsme příspěvek na 50 krejcarů a 1 zlatý. Přihlas se každý v naše řady s příspěvkem jaké dle možnosti za celý rok platiti můžeš. Zajistíte – li svými podpisy podporu, zarazíme spolek dobrovolných hasičů, který vykoná svou povinnost ku cti naší rodné obce, čemuž provoláváme

 

Zdař  Bůh !

 

         Z peněz takto sehnaných byla zakoupena výzbroj a výstroj a 3. prosince téhož roku bylo přijato 26 činných členů a ihned bylo započato se cvičením.

5. ledna 1893 byly doručeny schválené Stanovy hasičského sboru a 6. ledna se v hostinci u Kunců schází první valná hromada za účasti 40 ti členů. Zde byl zvolen výbor a revizoři účtů.  Prvním starostou sboru byl zvolen převor a farář Bernard Brand, velitelem starosta obce Antonín Brand, jeho zástupcem rolník Stanislav Hrabák, pokladníkem řídící učitel Karel Krumphanzl, jednatelem obchodník Alois Pelikán, náčelníkem lezců rolník Josef  Pelikán a zbrojmistrem zámečník Josef Kratochvíl. Rozhodnutím této valné hromady se kvaňští hasiči přihlásily u Ústřední hasičské jednoty.

         Již po roce intenzivní práce, část funkcionářů z různých důvodů odstoupila a byl zvolen nový výbor. Starostou sboru se stal rolník Čeněk Šoltys, velitelem rolník Stanislav Hrabák, jednatelem rolník Jan Kebrdle. Tito pak zastávali své funkce až do své smrti. Nutno také vzpomenout na pozdějšího velitele sboru pana Karla Kasíka, který zastával tuto funkci plných 27 let.

         V roce 1894 si členové zásluhou tehdejšího starosty sboru pana Čeňka Šoltyse postavili první hasičskou kůlnu z obecních prostředků. V roce 1913 se sbor stává členem Vzájemné požární pojišťovny v Praze. Členové sboru se v té době zúčastňovali různých společenských akcí, například župních sjezdů a slavností okolních sborů. Jednak pro zábavu a jednak k posílení chudé pokladny, pořádal sbor každoročně masopustní věneček, oblíbené to dostaveníčko mladých a starých. Do roku 1914 bylo pořádáno celkem 76 praktických cvičení za účasti zhruba 14 členů na jednom cvičení.

 

         Přišla první světová válka a mnoho členů bylo odvedeno na frontu. Činnost sboru se v té době omezila jen na zásahy při požárech. V roce 1917 chtěl sbor dobrovolných hasičů oslavit své pětadvaceti leté trvání, ale válečná doba tomu nedovolila, proto se slavnostní schůze konala až 15. září 1918.  Sbor za 25 let činnosti se rozrostl a čítal 65 členů, za tuto dobu zemřelo 24 členů. Mecenáši sboru byli v té době význačné osobnosti zdejšího kraje jako například jeho jasnost kníže Colloredo Mannsfeld – majitel Zbirožského panství, pan Karel Frič – ředitel panství Zbiroh, jeho jasnost kníže z Hanau – majitel Hořovického panství, Antonín Skřivánek  - stavitel z Hořovic, pan Šilinger – sládek v Jincích, František Václav – účetní ze Strašic,  pánové Huml, Jakub a Jindřich Lowy -  obchodníci ze Svaté dobrotivé, paní Kuncová – hostinská, pan Josef Švamberk – hostinský, Marie Trejbalová – mlynářka a mnoho dalších význačných občanů z Kvaně , Zaječova a okolí.                  

 

         Kvaňský Sbor dobrovolných hasičů již v této, ale i pozdější době, byl velice aktivní. Vyjížděl a zasahoval při četných požárech v okolních obcích,  jako například v Malé Vísce, Zaječově, Olešné, Jivině, Hvozdcích, Komárově i v Mýtě a všude byl znám svou akceschopností a obětavostí. Ještě dnes jsou dochovány zápisy o výše zmíněných, ale i dalších zásazích.

Za 32 let po založení sboru na Kvani, dne 6. července 1924, symbolicky v den oslav upálení mistra Jana Husa, byl založen hasičský sbor i v Zaječově. Tehdy svolal starosta obce pan Srp občanskou schůzi, která byla četně navštívena všemi vrstvami obyvatelstva. Po debatě, do které zasáhlo mnoho přítomných, přerušil schůzi občanskou a zahájil schůzi ustavující, na které byl zvolen ustavující výbor. Dne 3. srpna 1924 se konala první řádná valná hromada v hostinci pana Procházky v Zaječově. Zde byl zvolen výbor ve složení: starosta – Štěpán Jelen, velitel Václav Broum, podvelitel Josef Kratochvíl, jednatel Eduard Lowy, pokladník Jan Matějka, přísedící pánové Josef Huml, Antonín Šlapák, Ladislav Kopp, Josef Vodrážka a náhradníci pánové František Ungr a Antonín Krajdl. V prvním roce působení čítal sbor 37 členů zakládajících, 77 členů přispívajících, 28 členů činných a 7 členů ochranného sboru. 21. června 1925 proběhlo slavnostní odzkoušení motorové stříkačky. Hasiči v Zaječově vlastnili v té době stříkačky dvě – ruční a motorovou, se kterými vyjížděli a zasahovali při četných požárech ve své i v okolních obcích.

Oba sbory hasičů jak na Kvani, tak i v Zaječově pracovali i nadále samostatně za vzájemné spolupráce.

 

         Přišla druhá světová válka a s ní opět mnoho těžkostí. Sbory i tuto dobu s velkými obtížemi přečkaly i přesto, že činnost byla pod kontrolou německých okupantů. Heslo „Na pomoc bližnímu“ se plnilo i v této době, protože bylo, jak se lidově říká svaté pro každého člena sboru. Po válce v květnu 1945 přichází do sborů mnoho nových mladých členů.   V obou obcích se projevuje zájem o stavbu nových zbrojnic, nového vybavení a nových stříkaček. Tehdejší MNV ve Kvani, když viděl velký zájem členů o novou techniku a o novou požární zbrojnici, nenechal na sebe dlouho čekat. Již v roce 1951 byla započata stavba nové zbrojnice. Tato byla za vydatné pomoci členů i ostatních občanů obce za rok dokončena a předána, spolu s novou motorovou stříkačkou a vybavením. Byl to hezký dárek k 60. výročí založení, které kvanští oslavili v roce 1952.    

 

         V této době se mění také název, struktura práce i celá činnost. Nové pojmenování je Československý svaz požární ochrany a jeho základní článek Místní jednotka ČSPO. Tato organizace se stává složkou Národní fronty, tak jako každá jiná společenská organizace. Neprováděl se již jen výcvik, ale své místo zde již dostala prevence, tedy předcházení požárům. Byly zavedeny pravidelné preventivní požární prohlídky všech obytných budov a později i budov s hospodářskou činností. Přistoupilo se k další prospěšné práci a to s mládeží. Vznikají družstva žáků i dorostenců, která kromě teorie zvládají výcvik s technikou. Družstva mužů, žen i dětí se zúčastňovala všech cvičení i soutěží požárních družstev. Zásahová jednotka se stává součástí MNV a je podřízena komisi ochrany veřejného pořádku.                                     

         V šedesátých létech je zaznamenán opět velký příliv mladých členů, hlavně z řad bývalých žáků. Mnozí z nich se později stali funkcionáři, většina z nich řídila náš sbor a byla ve výboru až do minulého volebního období tedy do roku 2010. Na toto období vzpomínají s radostí dnešní sedmdesátníci, kteří začínali ve svých osmi letech pronikat do tajemného světa hasičů a učit se všem základům a tajům této práce. Je jen škoda, že se jich dnešních oslav nedožilo více.

 

        Dále v šedesátých letech, byla navázána družba kvaňských hasičů s hasiči z Vižiny. Vzájemně se navštěvovali při schůzích, plesech i jiných akcích. Kvaňští pomohli Vižinským i se stavbou zbrojnice. Z této družby vznikla i některá manželství.

 

         Preventivní prohlídky budov, ale i jiných objektů a hlavně včasné odstraňování zjištěných závad již přináší výsledky – v obci nedochází tak často k požárům. Vliv na to má jistě i výchova mládeže, ale i ostatních občanů k požární ochraně. V této době začíná jako preventista ve výboru sboru pracovat pan František Rydrych, který tuto funkci vykonával dlouhou řádku let.V roce 1967 u příležitosti 75. výročí založení sboru byla tato práce oceněna nejvyšším vyznamenáním ČSPO „Čestným praporem ÚV ČSPO“.                    

            Po sloučení obcí Zaječova a Kvaně v roce 1975 se sloučily i požární sbory. K dohodě o sloučení došlo 27. prosince 1975 v Lidovém domě při společné výborové schůzi. První společná výroční schůze se konala o několik dní později dne 2. ledna 1976, kde byl zvolen první společný šestadvaceti členný výbor. Předsedou se stal pan Josef Balý starší, veliteli pak pan Václav Kopp, Stanislav Král za sbor v Zaječově a Karel Dolanský za sbor na Kvani, vedoucí mládeže pan František Kubena a Charvát Jiří. Takto početný výbor však nepřinášel potřebný efekt v práci a během dalších dvou let se zúžil na 14 členů. V této době měla organizace 125 členů, z toho 16 žen. Po sloučení vznikla myšlenka postavit novou požární zbrojnici ve středu obce, neboť kvaňská i zaječovská stály v okrajových částech. Nová zbrojnice se začala stavět současně s víceúčelovou budovou MNV v roce 1980. V prosinci téhož roku bylo požárnímu sboru přiděleno Okresní inspekcí požární ochrany nové vozidlo Avia 30 speciál včetně motorové stříkačky PS 12. Toto vozidlo užíváme doposud tedy 32 let. Vozidlo Avia 30 S nahradilo již historické vozy T 805. Na stavbě zbrojnice, která byla předána do užívání v roce 1983, odpracovali naši členové stovky brigádnických hodin.

         V roce 1990 při změnách v celé naší společnosti, dochází opět ke změně názvu na Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a jeho základního článku na Sbor dobrovolných hasičů. Mění se také symboly, znak a vlajka.       

 

         V této době a v letech předchozích i následujících řídí SDH a výbor členové zhruba v tomto stále stejném složení: starostou Vladimír Velvarský, preventista František Rydrych, velitelem Václav Kopp, dále Helena Dolanská, Karel Dolanský, Josef Švandrdlík, Bohuslav Vaňura, Jan Kraus, Josef Kraus, Miroslav Brotánek, Josef Balý st., Josef Balý ml., Miloslava Velvarská, Jana Vaigentová, Helena Vaňurová, Jaroslav Podzimek, Hana Kliková a Jana Ciprová.  

        V roce 2000 přichází do výboru k Hance Klikové jako vedoucí mládeže Ivana Skácelová v té době Stehlíková a o rok později i Pavel Skácel, kteří se společně zasloužili o úspěchy naší mládeže a oddílu mladých hasičů ,,Zajíci“ nejen v rámci okrsku Komárov, okresu Beroun, ale i v rámci Středočeského kraje.   

 

Současný dvanácti členný výbor, který pracuje ve složení starosta sboru Martin Jakš, velitel Tomáš Cajthaml a dále Ivana Skácelová, Martina Stehlíková, Jana Ciprová, Jaroslav Podzimek, Lukáš Stehlík, Kamila Kratochvílová, Vladimír Velvarský, Martin Záruba, Ondřej Polák, Jan Švamberk a František Hrubý se stará o to, aby hasičská tradice v naší obci pokračovala. 

 

 

 

 
 

 



Archiv

Kalendář
<< červen / 2018 >>


Statistiky

Online: 2
Celkem: 39630
Měsíc: 981
Den: 16